Cyklomania.com přináší výzvu BSC Opava, která se týká zdraví člověka. Děkujeme za pomoc.

Michal Hájek, ředitel závodu Silesia Merida bike marathon:

Vážení sportovní přátelé, příznivci SILESIA merida bike marathonu.

Je před námi další ročník Silesie, a i když to zatím skoro nikde není vidět, jeho přípravy se rozeběhly naplno. Stejně jako v předchozích letech Vás budeme o všem průběžně informovat.

Letos však začínáme poněkud netradičně.

Dovolte nám, abychom se na Vás obrátili v naléhavé věci týkající se zdraví člověka, který jako jeden z mála výrazně podporuje SILESII od samého začátku a i díky němu můžeme připravovat výroční 10. ročník.

Onemocněl rakovinou a my pro něj hledáme pomoc. Hledáme pro něj nejvhodnějšího dárce krevních buněk — ještě zdravých, nepoškozených, hledáme šanci na úplné vyléčení.

Kolem darování krevních buněk ( už se nehovoří o kostní dřeni, teď se to bere z krve jako transfůze ) je hodně mýtů. Nejlépe je to popsáno na stránkách IKEM Praha. Obecně to pro vhodné dárce obnáší strávení pár hodin na přístrojích, které separují krevní buňky.

Pokud se budete ochotni zamyslet nad dárcovstvím, rozšířit databázi dárců a máte-li zájem poskytnout pomoc, podívejte se na czechbmd.cz

Obnáší to vyplnit přihlášku na internetu a pak darovat zkumavku krve. V případě, že Vaše typologie bude blízká vhodnému kandidátu na transplantaci, můžete zachránit život.

V databázi je něco kolem 40.000 dárců, ale kde je jistota, že ten 40.001. by nebyl nejvhodnější?

Prosíme Vás o pomoc.

Díky.

Michal Hájek

ředitel závodu Silesia Merida bike marathon

Juniorka Gabriela Slámová je talentovanou cyklistkou, jezdící za Duklu Brno.

Gabrielo, jsi cyklistkou tělem i duší. Má cyklistika u vás v rodině tradici? Kdo Tě přivedl k cyklistice?

- K cyklistice mě přivedl otec, mistr světa v bodovacím závodě a medailista z olympijských her v Moskvě.

Byla jsi na dráhovém ME druhá, překvapil Tě tento výsledek?

- Tomuto závodu jsem věnovala půlku sezony. Jezdila jsem pravidelně do Prahy, kde jsem absolvovala tréninky pod vedením Lukáše Thuna. Druhé místo mi udělalo velkou radost…byl to krásný pocit stát na stupních vítězů. Za velký úspěch beru 4. místo z bodovačky kde mi utekl bod v posledním kole… to 4. místo hrozně bolí, ale myslím že hodně závodníků ví o čem mluvím.

Jakých závodních výsledků si nejvíc ceníš?

- Tak je to určitě zmiňovaný scratch a bodovačka z ME a dobré umístění mezi kluky na závodu míru v Jevíčku.

Jaký druh závodů je Ti nejbližší?

-Miluji horské stoupání a Tour de France. Jezdí mi mráz po zádech když Tour sleduji, takže určitě etapové závody.

Jaké závody tě čekají v nejbližší době?

- Teď se momentálně připravuji na dráhové a silniční MS které mě čeká za 2 týdny v Moskvě.

Na jakém kole je absolvuješ?

- Letos jsem přesedla na silniční kolo od firmy Specialized…tenhle rám mi maximálně vyhovuje…model S Works je tuhý, pohodlný, lehký s krásným designem.

Závodíš v barvách Dukly Brno, představ nám krátce svůj tým.

- Dukla Brno se specializuje především na dráhu a to na sprintery.

Jak vypadá tvá příprava před závody?

-Moje před sezonní příprava se od ostatních závodníku nijak neliší. V zimě hodně plavu, běhám,chodím po horách a běhám na lyžích. V březnu vyhledávám skupinu se kterou bych absolvovala jarní najíždění kilometrů většinou v Chorvatsku nebo na Mallorce.

Jaké jsou tvé cíle v budoucnosti? Co je tvým snem?

- Jak jsem zmiňovala moje srdíčko tluče při jízdě v horách, takže určitě ho budu směřovat tímto směrem.

-Gabriela Slámová se narodila 29. dubna 1991 V Brně
- Letos ukončila 3. ročník integrované střední školy polygrafické v Brně
- Cyklistice se věnuje na 100%
- Poslouchá skupiny Jaksi Taksi, Simple plan nebo například The Hydes
- Potěší jí pochvala od táty…což se děje jenom když je opravdu za co
- občas jí štve kritika lidí co kritizují některé, kteří už ledacos dokázali, za jejich momentální neúspěch
- Miluje maminčino lečo a lasagne

Na start závodu se mohou postavit mladí i věkem zkušení, tlustí i tencí, vyšvihaní i gaučoví sportovci. Každý si najde své místo a kategorii.

Jede se již sedmý ročník cyklokrosu O pohár vesnice Střeň. Jaká je jeho historie a napadlo Tě před sedmi lety, že bude tak úspěšný?

Už když jsem závodil za Unex Uničov, tak mě bavilo pořádat závody. V tu dobu vše začalo. Tenkrát se jezdívala v létě časovka pod názvem Velká cena Střeňe a v zimě cyklokros – O POHÁR VESNICE STŘEŇ. Vše v té době bylo pořádáno více méně díky pomoci rodiny. Sjeli se strejdové, tetičky, bratranci, sestřenice atd. Ty jsem rozestavil po trati a závodilo se.
Oba závody pak byly přerušeny, protože jsem odjel pracovat jako masér do fotbalového klubu Al Arabi. Po sedmi letec h, po návratu z Kuvajtu jsem obnovil jen zimní závod. Je ale pravdou, že před tím byl známější právě ten letní. Volba zimního termínu závodu padla díky mé práci u cyklistiky. Přes léto jsem byl neustále na závodech a nebyl čas pořádat závod v létě. Navíc všichni mojí kamarádi cyklisti mají čas až po sezoně.
A jestli jsem čekal že bude závod tak poulární… No byl to můj sen a jsem rád. Proč si však klást malé cíle. Byl bych rád, kdyby se tento závod ještě více vryl do myslí veřejnosti, sportovců a médií. Každý rok, nyní za podpory celé vesnice, starosty a lidí, kteří se o závod dnes již starají i více než já, se snažíme vymyslet něco nového, aby se to líbilo lidem i cyklistům. A za to že tento závod má dobré jméno, za to právě hodně můžou právě mí kamarádi cyklisté.

Který z ročníků Tě nejvíce překvapil a čím?

To je složité hodnotit, každý ročník má něco do sebe. Každopádně pro nás pořadatele je to strašlivá honička a zařizování. Poslední měsíc je vždy strašně hektický, ale na závěr jsme rádi, když vždy závod dobře dopadne a cyklisté jsou spokojení. Každopádně si myslím, že náš závod je výjimečný v tom , že na start s těmi “nej“ se může postavit úplně každý. Je jak pro dospělé, tak pro děti. A navíc u nás není startovné a děti vždy něco malého dostanou. Co se týká sportovců, s těmi si vždy užijeme kopec srandy. Jsou to super lidi a kamarádi. Díky za ně. Proto nebudu žádný ročník vyzdvihovat ani kritizovat.

Co se chystá na letošní ročník?

No hodně slivovice, piva a krásná děvčata. Samozřejmě, že si dělám legraci. Letos budeme mít navíc taneční skupinu, bude se nám na závodě loučit s kariérou Emil Hekele starší a také Jiřina Ščučková. Pro ně určitě něco vymyslíme. Pro děti budeme mít opět spoustu zajímavých cen a chceme jich podělit co nejvíce. Bude opět tombola, ovar ze zabíjačky, spousta občerstvení a dobrá nálada.

Přijde mi, že každý rok se na cyklokrosu ve Střeni loučí nějaký závodník s profi kariérou..

Ano je tomu tak. Jeden můj dobrý kamarád, který mne přivedl k cyklistice /nebudu jmenovat, ale je to Jan Hruška/ říká, že vždy ve Střeni někoho ukončujeme. Mluví o nás jako o hrobnících české cyklistiky. Letos to bude Emil Hekele starší a Jiřina Ščučková. Chceme opravdu těmi hrobníky být. A to z toho důvodu, aby ti slavní dobří cyklisti se v budoucnu prali o možnost se rozloučit s kariérou právě ve Střeni.

Co čeká cyklokros ve Střeni v dalších letech?

Když jsem po mém návratu z Kuvajtu vzkřísil tento závod, šlo mne hlavně o to, sejít se s kamarády cyklisty, poklábosit a zviditelnit cyklistiku a Střeň. Nyní má závod dobré jméno. Budu se opět opakovat, ale je to doopravdy díky právě těm dobrým kamarádům cyklistům, vesnici a pořadatelům. Přiznám se, že jednu dobu jsem přemýšlel i o tom, dostat do Střeňe Český nebo Světový Pohár v cyklokrosu, ale to by tento závod ztratil právě ten punc bezprostřednosti a dobré nálady, o kterou nám právě jde. Tak uvidíme co bude dál. Samozřejmě, že to také hodně záleží na tom, zda do toho půjde vesnice a pořadatelé dál. A jak to tak bývá záleží také na sponzorech , bez kterých to nejde a na závěr právě na samotných sportovcích.

Komu by jsi chtěl poděkovat?

Komu bych chtěl nejvíce poděkovat. No především rodině, že toleruje mé sportovní aktivity a to nejen u cyklistiky. Pak všem pořadatelům, organizacím ve Střeni, Obecnímu úřadu ve Střeni, kolegům, přátelům, cyklistům a organizátorům, kteří pomáhají s tímto závodem. A samozřejmě v neposlední řadě všem sponzorům. Hlavně těm věrným, kteří s námi začínali když byl tento závod v plenkách a oni nás tenkrát podpořili a vydrželi u toho do dnešního dne. Tedy: Adriana, Pivovar Litovel, Grapo s.r.o., Fajn radio Hity, Hitradio Apollo, MF dnes, kraj Olomouc, H-T Yachting, Hejný, RTV data, Smíšené zboží Marie Jahodová, Sivo, WebConsult, DaT Sport, Obecní uřad Střeň. A samozřejmě i těm nynějším: Nutrend, Auto Hlaváček, Grafit, Cyklomania.com, Peloton, MTB24, Janíček, Lesy ČR, Mohelnická Pekárna, Merida, Onroad, Ri – Stav , Gatěková, TJ Střeň – fotbal, Pneuservis Havlíček Petr, Properus, Partners, FGP studio, Hary Servis, Alika, město Litovel, Olomoucký deník, Eko Unimed, Knockout power, Swietelsky Grapo technologies, Cemex , Root comp a dalším potencionálním partnerům a sponzorům kteří nás podpoří, nebo jsme s nimi v jednání.

Chystáš se pořádat i nějaké další závody?

No původně jsem přemýšlel uspořádat ještě nějaký menší závod v létě pro děti, případně ČESKÝ POHÁR žen třeba s mezinárodní účastí, ale nyní jsem z toho upustil. Momentálně na to nemám moc času. Uvidíme.

Co tě nejvíce v poslední době štve a naopak?

Snažím se být vždy pozitivně naladěn a s dobrou náladou. Tedy se spíše neustále usmívám a lidi “blázni“ mně nemůžou vytočit, i když lidská blbost a závist je někdy hrozná. Samozřejmě že se také naštvu, ale pak na to okamžitě zapomenu. Víte, projel jsem si celý blízký východ i celou Evropu. Žil jsem v Kuvajtu, zažil jsem bombardování v Libanonu, v Iráku, potkal jsem nesmírně bohaté i chudé lidi, kteří měli nesmírně zajímavé životní osudy. Musím říci, že mi kolikrát moc pomohli. Asi mne dnes málo co může překvapit. Snažím se být flexibilní a zapojit se do každé aktivity. Miluji život, rodinu, přátele a užívám si to. To mne naplňuje. Až mě něco naštve, napíší vám….

A vzkaz pro čtenáře Cyklomania.com?

Čtěte, listujte a sledujte www.cyklomania.com

Poslouchejte Kiss radio Publikum, mluví o cyklistice

Poslechněte si zprávy radia Kiss Publikum: cyklmaniacom-ve-zpravach-radia-kiss-publikum

Web radia: http://www.kisspublikum.cz/

Vítek Šoukal

Jaké byly Tvé sportovní začátky? Od kdy se věnuješ cyklistice?

Začínala jsem na základní škole házenou, u které jsem ale vydržela jen rok. V sedmé třídě mě můj bratr Michal řekl o náborovém závodě, tak jsem si řekla proč to nezkusit. Kolo jsem měla, tak jsem do toho šla. A ono mě to chytlo. V té době byla v Uničově i super parta závodníků, jako je třeba Tomáš Konečný, Honza Hruška a mnoho dalších. Bratr /Michal Frantík/ potom skončil, ale já vydržela. On je nyní vynikající maser, který mě moc pomáhá, za což mu děkuji.

Měla si za tu dobu někdy chuť seknout s cyklistikou?

Neměla bych to asi říkat nahlas, ale mnohokrát. Hodně mi ale pomohlo mateřství. Před ním jsem se už cítila z cyklistiky velmi unavená. Chtělo si to od ní prostě odpočinout. Přišlo to neplánovaně, ale v pravou chvíli, musím doporučit.

Cítíš se lépe v kopcích, nebo na rovinatých závodech?

Kopce nikdy nebyla moje silná stránka, ale vše je o hlavě. Musím přiznat, že v poslední době jsem si je zamilovala. V kopcích je pravda, tam se rozhodují závody.

Letošní sezona se Ti velmi povedla. Pochlub se.

Podařilo se mi vyhrát Český pohár žen 2008. Nebylo to vůbec lehké, znamená to objet celou sezonu v nějaké slušné formě. Ke konci už ale ubývaly síly. Chyběl mi měsíc zimní přípravy kvůli úrazu, což bylo znát. Ještě jsme vybojovaly s mojí bývalou týmovou kolegyní Kateřinou Špidlenovou druhé místo na mistrovství CR v časovce dvojic, kde jsme porazily Martinu Sáblíkovou. Také si vážím třetího místa z časovky jednotlivců na amatérském MČR. Nyní jsem v průběžném pořadí Top Ten časopisu Peloton na třetím místě. Když se mi i toto podaří udržet, budu to brát za úspěch..

Držíme palce.
Který z letošních závodů Tě nejvíce ohromil, potěšil?

Nejlepší vzpomínku mám na etapový závod, který se konal v Jevíčku. Jmenuje se Závod míru mládeže. Je pořádaný pro kadety, ale závodíme tady i my ženy. A také na závod, který je zařazen do moravského poháru v Žamberku, To je pohlazení na duši, mám to tam moc ráda.

Je podle Tebe větší konkurence v ženské kategorii nyní, nebo byla ve Tvých začátcích?

Řekla bych, že v mých začátcích nás hlavně bylo víc, tím pádem byla i větší konkurence. Byly tady tři silné týmy a zdravá rivalita. Teď je to o individualitách.

Jak vnímáš zájem o ženskou cyklistiku, co se týká sponzorů, novinářů…

Trochu se to zlepšilo, ale muži mají vždy lepší podmínky, ale to je asi logické. My ženy ale navíc mužeme okouzlit svou krásou a zodpovědností, to je někdy výhoda, no ne

Sleduješ mužskou proficyklistiku? Jak se ti líbí Roman Kreuziger?

No jasně, spousta krásných cyklistů, Roman patří mezi ně.  Ted vážně, na takovou cyklistiku je krása se dívat, ale hlavně je třeba se od ní učit.

Neustále v médiích můžeme sledovat dopingové aféry v mužské profi cyklistice. Co ta ženská? Je čistější? Nebo se o prohřešcích jen méně mluví..

Těžko říci, je to složitá a ožehavá otázka, nemůžu mluvit za ostatní. Ale sama za sebe mohu říci, že jsem doping nikdy nepoužila. Mám cyklistiku ráda a navíc jsem matka dítěte. Cyklistiku jsem dělala a dělám jí pro radost a myslím si, že doping do sportu nepatří…

Co považuješ za svůj největší cyklistický a životní úspěch?

Cyklistický? V devadesátém sedmém roce. To byl můj první rok v kategorii žen. Tehdy jsem závodila za team Rostex-Quantum Vyškov, pod vedením Břetislava Usnula. Tenkrát se mi podařila vybojovat bronzová placka z časovky jednotlivců. Je to zážitek na který se nezapomíná. Zrovna nedávno jsem si na to vzpomněla. A životní? Narození mé dcery Nely a můj muž Olin.

Kdo je tvým vzorem?

I když je z jiného sportu, je to Kateřina Neumanová.

Cyklistika, to je v první řadě hodně hodin strávených tréninkem. Co na to Tvá rodina?

Hodně mě v tom podporují a pomáhají mi. Když ještě Nela nechodila do školky, hlídal jí dědeček, babička, strýcové a tetičky. Jinak by to nešlo. Moc jim děkuji. Malá prohlásila, že bude také závodit na kole. Není se čemu divit, objíždí s námi skoro všechny závody.

Řídíš se na tréninku podle sporttesteru nebo jsi přešla na wattmetr?

Zatím podle sporttesteru,naučila jsem se to pod vedením trenéra Oty Fiali. Wattmetr jsem neměla zatím možnost vyzkoušet, ale myslím, že je to dobrá věc.

Sezona za námi, co ta příští?

Přestoupila jsem do amatérského týmu SILNY TEAM UNICOV. Preferuje moravský pohár, který bych chtěla vyhrát celkově (líbí se mi ten dres, co dostávají za celkové vítězivý  ). Také mě láká Mistrovství Evropy a Světa v kategorii masters. Vidím tady velkou šanci.

Co Tě přivedlo k tomuto odchodu?

V nejlepším se má skončit. Začnu chodit do práce, takže za tím jsou i finanční problémy. Vloni mi skončila mateřská. S manželem jsme se dohodli, že to ještě rok zkusím a ten už uběhl. Někdo by mohl podotknout, že i u práce se to dá, ale už to neděláte na 100%. A když k tomu ještě přidáte starost o rodinu, která je u mě na prvním místě…

Nebude se Ti stýskat?

Určitě, obrečela jsem to po posledním závodě a myšlenky byly, ještě zůstat. Byl to můj kus života, životní styl, ale já přece ještě tak úplně nekončím! Ono vyhrát i v amatérské soutěži není žádná sranda, natož být mistryně Evropy nebo Světa i když v kategorii masters, kam už věkem patřím 

Komu by jsi chtěla závěrem poděkovat?

Raději nebudu jmenovat, abych v tom součtu na někoho nezapomněla, protože těch lidí je opravdu spousta. Prostě všem co mi kdy pomohli a stáli vždy při mně, i když se mi nedařilo a je jich nepočítaně. Rodina, přátelé a samozřejmě sponzoři. Je to sport, jednou jste dole jednou nahoře. A to je na tom to nejkrásnější, když se snažíte dobývat mety nejvyšší a víte že vám někdo drží palečky a dovede to ocenit. Tedy i fanoušci jsou důležití! A těm moc DĚKUJI!

Vítek Šoukal

Jiřina Ščučková

S cyklistikou začínala v roce 1992 v týmu Unex Uničov, kde poznávala jak v žákovské kategorii tak později i v juniorkách první vítězství.

V letošním roce na závěr její bohaté kariéry se jí podařilo celkově vyhrát ČESKÝ POHÁR žen 2008. Z toho v ČP 2008 obsadila jedenkrát první místo, šestkrát skončila druhá, čtyřikrát třetí. Skončila druhá na Závodě Míru mládeže v ženské kategorii, obsadila druhé místo na MČR v časovce dvojic, byla třetí na MČR S.A.C. v časovce jednotlivců.

V reprezentačním dresu objela spoustu známých etapových závodů v zahraničí jako je např. Epinal (Francie), Mallorca, Tour de L” Aude (Francie), Grand Prix Prešov et. Pravda (Slovensko), v ČR Gracia Tour, Tour de Femini Pharming, Vysočina Tour, Okolo Polska, atd.

Objevila se i na závodech Světového Poháru v Belgii – Valoňský Šíp, Německu, Švýcarsku, Polsku, Itálii, startovala na Mistrovství Skandinávie ve Švédsku, kde obsadila 18. místo.

Na dráze to pak byl Světový Pohár v Polském Štětíně.

Závodila v týmu Rostex Quantum Vyškov po boku Lady Kozlíkové, v týmu Konica CZ Hr. Králové s Julií Pekárkovou a Martinou Růžičkovou. Oblékala i dres našeho známého mužského profi týmu PSK Whirlpool Hradec Králové, aby pak opět skončila v městečku, kde začínala. V týmu Silný Team Uničov.
Trénuje a trénovala pod vedením známých jmen, jako je například Ota Fiala (PSK Whirlpool HK), František Trkal ( CK Windoor’s Příbram), Břetislav Usnul (Rostex Quantum Vyškov), uničovský trenér Karel Křivánek a mnoha dalších.

Narozen 1980,
svobodný
leadr teamu SK TC Sport Desná Loučná
celkový vítěz seriálu závodů Topgal CUP 2004, 2003

Seriál závodů horských kol Topgal Cup 2004 má opět svého jasného vítěze. Jak se již stalo zažitou tradicí, svého přemožitele opět nenašel Jan Fišnar z SK TC Sport Desná Loučná.

Honzo, jak je možné že jste opět s naprosto jasným přehledem vyhrál?

To je otázka pro mé soupeře, nemyslíš? Vše je v přístupu, Topgal však není moje priorita a všechny tyto závody jsem bral pouze jako přípravu.

Myslíte si, že konkurence je silnější, nebo oproti jiným rokům slábne?

Myslím, že konkurence ve zdejším kraji je pořád stejná. Vlastně mi odpadl dřívější soupeř Tomáš Kohout, škoda. K tomu aby konkurence stoupala by bylo potřeba mnohem většího finančního zajištění pro celý seriál.

Letos jste nejen závodil, ale s Vítkem Šoukalem z SK DAMA Sport Šumperk jste pořádali seriál závodů do vrchu. Hodláte v tom pokračovat i příští rok?

Rádi bychom, avšak pořádat seriál závodů je časově velmi náročné a nejen časově. Tímto bych rád poděkoval všem sponzorům a majitelům rekreačního zařízení ve Vernýřovicích, Bike Centru Radim Kořínek a mediálním partnerům Týden na Severu, Bajk.cz, radiu Apollo Olomouc 95,6 FM, radiu Hity 96,0 fm, rodině a kamarádům za výpomoc, vstřícný přístup a těším se na další spolupráci. Ohledně seriálu závodů vám řekneme více za pár dnů, nebo se zkuste zeptat Vítka Šoukala.

Jaké byli reakce závodníků a pořadatelů jiných podniků na nově vzniklý seriál závodů?

Vesměs jsem se setkal s kladnými reakcemi. Čím více takových malých závodů bude, tím lépe. Pro ty zkušenější je to dobrý trénink a naopak mladší cyklisté se mohou ledasčemu přiučit.

Nezačínáte tak trochu plánovat závodnický důchod? Nenastane situace, že budete pořádat více a více závod a čím dál méně se jich budete účastnit? Vše je přece dost časově náročné.

V mém věku je otázka na důchod trochu komická. Pokud si dobře pamatuji skoro ve všech závodech námi pořádaných jsem taky startoval, podruhé už to ale asi neudělám. Možná mimo závod. Není dobré uspořádat závod a pak ho vyhrát, vyvolává to dojem, že si je dělám sám pro sebe.

Zajet dobrý výsledek umíte i mimo tratě Topgal Cupu.

Jak jsem již řekl Topgal CUP je pro mě trénink v letošní sezoně pro mě byl prioritou Český pohár horských kol. Bohužel v Kutné hoře sem pro technické potíže nedojel. No a o závodu ve Velkých Losinách ani nemluvím, ten je pro mě noční můrou, navíc sem byl po nemoci. Nakonec se mi přece jen podařilo dostat se na 13. místo v celkovém hodnocení. Cíl jsem měl však vyšší. No a těch pár vyhraných maratónů beru jen jako příjemné zpestření. Zúčastnil jsem se i silničních mezinárodních závodů v Rakousku a u nás ve kterých se mi dařilo.

Nastává zimní čas. To se asi moc trénovat na kole nedá…

Nedá, ale musí. No je to čas kdy cyklistika bolí. V této době je čas na regeneraci tady bych chtěl poděkovat Dr. Matejovovi a masérovi Mirkovi Doležalovi z LVL. Kteří mi hodně pomáhají.

Jaké je vaše přání ohledně cyklistiky pro příští rok?

Cíle pro další sezonu mám vysoké a udělám pro to vše. Proto začínám už nyní s přípravou. Český pohár pro mě bude hlavní, ale rád bych se zúčastnil i nějakého závodu světového poháru v XC a přemýšlím nad maratónským MS v Norsku.Přání mám jediné aby vydrželo zdraví.

Honza Fišnarů a rozhovor s ním, který jsem dělal 29.10.2003 pro bajk.cz Stačilo pět let a Honza Fišnarů vede závodně nestresový, rodinný život. Už slyším jeho odpověď na tuto větu…

Seriál závodů Topgal Cup 2003 má už svého vítěze. Tradičně se jim stal Jan Fišnar z SK TC Sport Desná Loučná, který se umí prosadit i na velkých závodech. Jaká jsou vítězství, kudy k nim vede cesta, to a mnohem víc se dozvíte v rozhovoru, který proběhl jak jinak než na bajku.

Honzo, byla to snadná vítězství?

Žádné vítězství není snadné, ale v závodech kde chyběl favorit Tomáš Kohout byla trochu snadnější. V několika závodech Topgalu se objevili i další velmi dobří bikeři a to svědčí o stoupající kvalitě těchto závodů.

Který závod hodnotíš nejlépe?

Pokud bych měl hodnotit jen závody Topgal cupu, tak tradičně XC v Králci, XC v Špk. Z maratonů pak Sv. trojice tour a Jesenický maraton. No a samozřejmě nemůžu zapomenout na časovku na dl. Stráně. Ale se závody typu ČP se samozřejmě rovnat nemohou.

Sám si byl organizátorem časovky na Dlouhé stráně. Plánuješ pořádat závod také příští rok?

Samozřejmě, že bych ji chtěl i nadále pořádat a mám v plánu ji rozšířit o další závody do vrchu. Kopců je v našem kraji požehnaně, tak proč je nevyužít. V plánu mám také silniční závod do vrchu s hromadným startem, ale vše se vyjasní až počátkem příštího roku.

Dobře se ti vedlo i na jiných závodech horských kol.

Cením si druhého místa v Chrudimi na Manitou Železné hory, v Olomouci na spořitelně ale letos se mi spíš nevedlo než vedlo.

Dosti skromnosti, není žádným tajemstvím, že dobře si vedeš i na silnici.

Letos jsem absolvoval dva závody českého poháru na silnici v Hořicích a Kyjově. Tyto závody mě svým profilem příliš nevyhovovaly, a i přesto jsem se probojoval do první dvacítky. Nejhezčí závod na silnici je určitě 170 km dlouhý Železný drak, kdy se jezdí jen v jesenických kopcích s cílem na Pradědu. Tady jsem byl 2.

Silnice, horská kola, čemu příští rok chceš dát přednost?

To je pro mě zatím také otázkou, ale pochopil jsem že nejde tyto dvě disciplíny kombinovat na úrovni. Pokud mají být výsledky tak je nutné se soustředit jen na jednu disciplínu a ostatní brát jen jako zpestření, nebo přípravu.

Kdo ti je největší oporou?

Dík patří sponzorům: DESNÁ a.s., Fast, Pauli a sparing Vit@s /autor článku/ za morální podporu.

Snad každý biker má rád dobré pařby…jak jsi na tom ty?

Za typického bikera se nepovažuju. Ale pařby mám rád taky, a kdo ne? Ovšem některé zážitky jsou nepublikovatelné. V tomto směru mám co dohánět. Neznám svou míru a tak se mi často (pokaždé) stane že nevím co dělám a ani si to nepamatuju (díky za to).

Jdeš do takové akce i před závodem, nebo striktně dodržuješ svůj daný předzávodní režim?

Před závodem určitě ne, ale na podzim je vše jinak takže i před závodem. No ale pak se dějí věci. Jeden závod jsem absolvoval na Modrého portugala a nedoporučuji toto při XC.

Některé možná napadne…co bereš za bobule?

Jo tak to se dalo čekat. Ale bobule nežeru a ani k nim nemám přístup a nesnažím se ho získat.

Co tě čeká v následujících dnech? Jaká bude příprava?

Připravovat na další sezonu jsem se začal právě nyní. Dokud to půjde tak bych jezdil na kole, ale v našich podmínkách to dlouho nevydrží. Začnu běhat a jezdit na běžkách, docela se na to těším. Ale léto je léto.

Jaký je Tvůj sen?

Bezstarostný život na Havaii, masérky, modré nebe modré moře, palmy, pláže, atd.

Jsi spokojený se svými závodními stroji?

Letos jsem jezdil na biku Heavy Tools equipe R1. S geometrií jsem naprosto spokojen takže si rám nechám i pro další rok. Komponenty samozřejmě musím vyměnit což dělám i během sezony. Silničku jsem si postavil dle vlastních představ a finančních možností, takže spokojený bych měl být. Ale všechno je v nohách.

Jaký je Tvůj vysněný bajk, silnička?

Ten co vyhrává.

Ano, každý z nás může na sobě tvrdě pracovat a někam se dostat. Já vám právě zde představím člověka, který se kolem neživý, ale jeho výsledky předpovídají, že by tomu tak mohlo být. Jak moc je rozdílný od hobíků a profesionálů, jak hodně je podobný třeba právě tobě. Jak odpovídá na otázky nyní a jak na ně odpoví za rok? Změní ho úspěch? Změnil by i vás?

Jan Fišnar, *1980, od roku 1997 člen SK TC Sport Desná, vítěz šumperského poháru horských kol, 2.místo na Šela maratonu 2002, 4. místo na Manitou Železné hory, to jsou úspěchy které zmínil. Nutno ale říci, že k nim patří i první místa z některých maratonů o kterých jste mohli a stále můžete číst na stránkách bajk.cz

Co tě přivedlo k cyklistice?
Je to jeden z nejhezčích sportů.

Jaký byl tvůj první závod a pocit z něj? Pravděpodobně časovka na Skřítek v Jeseníkách. Na rok si již nevzpomínám, ale strašně jsem se tam tenkrát trápil.

Nejlepší a nejhorší závod?
Smůlu mám pravidelně na Českém poháru ve Velkých Losinách. Loni jsem přetrhl řetěz a letos defekt.

Který ze svých skvělých výsledků hodnotíš nejlépe?
Ty skvělé teprve přijdou, ha, ha, ha.

Šumperskému poháru, který se skládá ze 12ti závodů, jejichž součástí jsou i Velké Losiny či Jesenický maraton jsi zavládl skvěle. Na finálovém závodu v Bludově ovšem před tebou přijel Kohout z Max Cursoru. Co se stalo?
Celý závod jsme jeli s Tomášem spolu, asi v polovině závodu jsem ale narazil do stromu a půl kola Tomáše sjížděl, což mě stálo mnoho sil, které mi v závěrečném stoupání chyběli. Musím ale uznat, že Tomáš byl lepší po celý závod.

Jak se cítíš jako nejúspěšnější šumperský biker? Pociťuješ to nějak?
Cítím se asi jako každý jiný cyklista na šumpersku, vůbec nijak to nepociťuji a ani se za nejlepšího nepovažuji. Jsou tu i jiní velice úspěšní bikeři, i když v jiných kategoriích.

Vypadá to, že vyhrávání ti jde samo. Za vším je ovšem dřina….
Samozřejmě o tom je cyklistika. Věnuji tomu všechen svůj volný čas.

Máš trenéra?
S tréningem mi pomáhá Petr Pavel.

Pomýšlíš na profesionální kariéru?
Líbilo by se mi to, ale ne.

Máš nějaký cyklistický vzor?
Ne.

Účastníš se také silničních závodů. Láká tě asfalt víc než terén?
Letos jsem jel více silničních závodů. Mám období v průběhu sezóny, kdy na horské kolo vůbec nesednu. Táhne mě to více k silnici, ale není nad pohodovou vyjížďku po hřebeni Jeseníků na MTB.

Myslíš si, že biker a silničář jsou dvě rozdílné osoby?
Myslím, že ano. Ale řada cyklistů dokazuje opak.

Jaké závody máš nejraději a který je tvůj nejoblíbenější?
Ze silničních Okolo Jeseníku, nebo Do sedel, v MTB jednoznačně maratony, například Manitou, či Šela.

Co tě dokáže na závodech nejvíc naštvat?
Defekt!!!!!!

Máš touhu uspořádat vlastní závod?
Touha to není, ale nějaký závod by za to stál. Jeseníky jsou pro bikery jako stvořené.

Úrazy se rozhodně nevyhýbají ani cyklistům…
Vážnější pád jsem měl jen jeden před třemi lety, od té doby se mi vyhýbají.