cyklomania.com » 24 hodinovky

Postav si svůj tým a zažij „TĚŽKOU POHODU“

vit.soukal — Sat, 07 Mar 2009 07:02:46 +0000

Užít si východ i západ slunce v sedle biku, být na něm hbitý jako kočka ve tmě, útočit jako šelma ve sjezdech a v cíli po zdolání mnoha kilometrů se cítit tak úžasně, že se to nedá popsat…

TĚŽKÁ POHODA…

Čeká na vás vytrvalostní závod dlouhý 24 hodin, kdy závodníci krouží po daném okruhu. Kdo najede nejvíc kilometrů, vyhrává!

24hodinovka se bude konat již druhým rokem v rámci festivalu horských kol BIKETEK.CZ, který zastřešuje celý závodní víkend.

Festival nabídne zábavu pro profesionální závodníky, hobby jezdce a celou rodinu…a několik Českých závodních premiér, večerního XC a Dirtu.

Program festivalu BIKETEK začíná v pátek v poledne kdy se začne odpočítávat 48 hodinový maraton akcí BIKETEKu.CZ

Hlavní páteční program začíná zapálením festivalového ohně a OPEN ROCKotékou v párty stanu, promítání bike filmů, soutěž „Kdo porazí Dědase“ – bierbongy, prověření aerodynamiky jelena atd.

Po startu hlavního sobotní závodu 24hours MTB začne odpolední program BIKETEK.CZ

Hromadná vyjížďka po Ještědských trailech
Dětský závody na 24minut
Dětský koutek, atrakce a lanové centrum
Testování kol
MTBO – vyzkoušej si svůj první orienťák na kole
Rohozec Pivobiker
Párty stan s občerstvením
Evening MTB XC (Podvečerní Cross Country)
NIGHT Slope style session (Noční finále v Dirtu)
Promítání bike filmů
Půlnoční ohňostroj

24hodinovka na horských kolech v Liberci se letos podruhé pojede v rámci série Grand Prix 24hours MTB, a to ve dne 13.–14.6.2009

Vlastní závod 24hours MTB 2009 je rozdělený do následujících kategorií:
• Jednotlivci – nejprestižnější a nejnáročnější kategorie pro skutečně trénované nebo výjimečně odolné jedince
• Dvojice – pro sportovně laděné hobby týmy, nebo ty, kteří v předešlých ročnících jeli čtyřky a chtějí zkusit něco „tvrdšího“
• Čtveřice – pro každého, kdo alespoň elementárně ovládá jízdu terénem na horském kole, zvládne rychlejším tempem vyjít do 5.patra a především pro ty, jež mají chuť ve svém kolektivu podpořit společného týmového ducha hodnotným sportovním výkonem…

Novinky 24hodinovky:
Rozšíření kategorii:
• 4 tým (muži, ženy, mix)
• 4 tým veteráni (všichni nad 40 let)
• 4 tým firemní
• 2 tým (muži, ženy, mix)
• Sport2000 sólo (muži, ženy)
• Sport2000 sólo (muži, ženy nad 40 let)
Zrušení časového limitu na jedno kolo, závod se stává přístupnějším pro širší okruh fandů horských kol.
Důležité je si závod užít a naplnit slogan závodu „TĚŽKÁ POHODA“, který vyznačuje v čem tkví atmosféra tohoto závodu.
Ceny pro nejlepší na 24hours MTB v Liberci
První tři v kategorii v celkové hodnotě 150 000,- Kč
Finanční prémie pro vítěze v kategorii SOLO – 300 euro
Finanční prémie pro zajetí nejrychlejšího kola – 150 euro
Bohatá tombola pro všechny účastníky závodu
Nezbývá než pozvat všechny, kteří si chtějí kvalitně zasportovat, opět o trochu posunout hranice svých možností a užít si fajn víkend! A o to přeci běží, tedy v tomto případě jede…
Registrace od 1.4.2009 na www.24hours-mtb.com
Pořadatel:

ASA Turnov o.s.
www.24hours-mtb.com; www.biketek.cz
ve spolupráci s městem Liberec a SAJ a.s.
info@24hours-mtb.com
Hataš „Hatti“ Jan – 774 155 331 ICQ 426-545-903

Extrémních 24 hodin

vit.soukal — Sat, 13 Sep 2008 12:06:52 +0000

Není nad to si parádně užít celý den na bajku. jezdit čtyřiadvacet hodin. Paráda. To bylo poježděníčko před čtyřmi lety v Jizerkách….

24 hodin. Co vše se dá stihnout za tak pro někoho krátkou a pro jiného dlouhou dobu. Můžete prožít například den v náručí své milé, či milého, pokusit se opravit rok kapající vodovodní kohoutek a nebo hodit do auta bajk a vyrazit směr Hrádek nad Nisou, nebo Zašová. Proč?

Jednoduchá odpověď, na obou místech se 19.-20.06.2004 konaly 24 hodinové závody horských kol. Těžká to volba. Který si vybrat? Jeden musel dostat přednost. Který to byl a s čím se závodníci museli poprat? Jaké byly ženy na trati? A co pořadatelé, měli klidné spaní? Dočtete se právě zde na bajk.cz Už v pátek se do areálu kempu Kristýna sjížděli nejen pořadatelé, ale také závodníci z celého Česka.

Aby ne, jedni měli plné ruce práce a druzí si vybírali to nej místečko, ze kterého se budou nejlépe podávat bidony a dávat první technická i zdravotní pomoc ) Někteří se snažili co nejvíce naspat, jiní využili přítomný soudek pěnivého moku. Zkrátka co bajker, to jiný přístup a příprava na další dlouhý den. Devatenáctá červnová sobota se probírala do mlhavého rána s obláčky na obloze. Po shlédnutí předpovědi počasí na místních, veskrze německých a polských televizních programech ) se zdálo, že všichni se shodují na občasných přeháňkách a příjemném počasí. Paměť si ale uchovala vzpomínku na předpověď uveřejněnou ČHMÚ a ta nebyla zrovna příjemná.Prezentace začala v 9:30 s lehkým zpožděním, které ale zcela jistě nikomu nevadilo. Práce s chystáním bylo jak u pořadatelů tak u závodníků až nad hlavu. Po desáté hodině dopolední se ale fronta u prezentace velmi prodloužila, na což pořadatelé ihned zareagovali a přidali stůl, dvě židle a ženu s malým kojencem a další pomocnici, které vše s úsměvem a přehledem zvládli. Nejsem si zcela jist, ale nejednalo se o loňskou vítězku kategorie žena? Snad příští rok se opět postaví na start ) V 11:45 začalo řazení na start, kde nás přivítali velmi vtipně a pohodově pořadatelé …nečekal jsem, jak moc se jejich slova o zimě naplní. Představen byl program pro doprovod a také program pro závodníky. S podivem se celý odvíjel na kole ) Ve 12 hodin nás čekal hromadný start závodu do prvního společného zaváděcího kola. Padesát minut po té se peloton vrátil a začal ostrý závod. Můj doprovod si po loňských zkušenostech sliboval pořádnou koupačku a dočkal se. A nemuseli mít tentokrát ani plavky, natož se nějak převlékat. Ve 13 hodin začalo vytrvale pršet. Přiznávám, déšť mi nevadí na maratonu, tady jsem si tím ale zcela jistý nebyl. Nicméně každé počasí je krásné, ostatní je věc psychiky a tak se pěkně závodilo. Kolem patnácté hodiny se stalo to, čemu asi ani největší optimista nevěřil. Přestalo pršet a na obloze se k večeru objevilo i sluníčko. V tuto dobu se jelo docela svižně, každý chtěl pravděpodobně najet co nejvíce za světla ještě v ten den. V noci to není nejideálnější a další den nevíte, jak na tom budete po noci.

Také letos zde soutěžili nejen jednotlivci, ale i dvojice. Muž-muž, muž-nemuž a nemuž-nemuž /vysv.: nemuž = žena/ V kategorii muž-muž jednoznačně vedli po celých 24 hodin už trojnásobní vítězové /2002, 2003 a 2004/ Milan Tobolka a Roman Šťastný. To kategorie žena-žena byla velmi napínavá. Zde se bojovalo o minuty a metry po celých 24 hodin. V kategorii muž se půl závodu tvrdě bojovalo o 1. místo, pak došlo k dohodě 1.i 2. jezdili spolu jako přátelé. (Dočekal Tomáš, Jaroslav Stadtherr) v posledním kole zranění Jaroslava Stadtherra (lýtkový sval) rozhodlo o vítězství Dočekala a Stadtherr se propadl na 3. místo. Noc byla krutá. Teplota klesla na pouhých 5 st.C Celý den jsem myslel na ročník 2002, tehdy jsem měl pět defektů, od té doby jsem přestal vozit pláště od jistého výrobce a prokletí bylo pryč. Za sezónu 2003 /45 závodů/ pouze 3 defekty. Známá pravda říká, že historie se opakuje. Mé bezdušovky tak měly na letošní 24hrs styk se čtyřmi dušemi. Ztráta se dá sjet, ale když to děláte po několikáté, musím říci kdybych nerad chodil, už po druhém defektu je Cannondale ve křoví. U třetího jsem se poohlížel po nějaké větvi a čtvrtý jsem prakticky vyčkával a byl bych velmi zklamán, kdyby nepřišel. Ve tři ráno, přesvědčen že defekt je chyba jezdce a tudíž ať jezdí někdo jiný jsem se svalil v prostoru startu a cíle do křesílka a čekal na dávku vývaru.

Dávku jsem dostal, ale třesu. Zima a absence návleků /zůstali u postele v jednom penzionu v Hrádku/ udělali své a tak jsem přes hodinu a půl předváděl parodii na epileptický záchvat. Bohužel pěna mi nejde, ale jinak to bylo docela věrohodné. Zaslechl jsem nad sebou, „ten už teda nepojede“ Pravá slova na pravém místě dělají své a tak jsem vstal, žertem prohodil jestli nemá někdo provázek, abych si třesoucí ruce přivázal k řídítkům /vzali to vážně/ a vydal se k bajku, se kterým jsme kroužili až do 12 hodiny. Další cesta byla příjemná a ubíhala poměrně hladce, poněvadž se bylo čím zabývat. Nejprve ve mě nechala včelka žihadlo a po té se mi spustila po deseti letech z nosu krev.

V cíli mi oznámili šesté místo, které mi někdo o pár metrů potom sebral. Co se dá dělat, letos ještě pár 24 hodinovek bude. Loni jsem zajel tři, letos alespoň dvě. Ta třetí, Zašová byla bohužel ve stejný termín jako Hrádek nad Nisou. Přiznávám, že jsem ještě týden před závody nevěděl, kterou zvolím. Přesněji, rozum nerozhodl…srdce už mělo jasno dávno. Extrémních 24hrs v Hrádku nad Nisou 2002 byla má první čtyřiadvacetihodinovka, je zde skvělé zázemí, pohodoví lidé,nedá se to popsat, musí se to zažít.

Pořadatelé MTBO ASA Turnov si rozhodně zaslouží poděkování za skvěle zvládnutý závod i doprovodný program, ve kterém nechyběla trialová šou, skvělé moderování L and H, diašou o Nepálu, Kamčatce a mnoho dalšího. Pořadatelé prostě nespali a bavili všechny a neustále. Příjemné je také vidět, že na start se staví čím dál více závodníků a o 24 hodinové závody mají zájem i média. Věřme, že už nyní klepe na dveře plno potencionálních sponzorů.

Zajímavosti:

	2. místo kategorie ŽEN obsadili 2 patnáctileté dívenky pod dohledem svých rodičů.
	vložený dětský závod byl ztížen vytrvalým deštěm.
	vysoká účast závodníků z celé republiky i přes velmi nepříznivou předpověď počasí pro Severní Čechy
	malé procento závodníků, kteří vzdali
	vítězný muž dokázal vyjet na 7280m vysoký kopec (výškové metry na 26 kol), vítězná dvojice pak překonala 9240m převýšení

Shrnutí:

Extrémních 24hrs se konalo 19.-20.6.2004 v Hrádku nad Nisou

10.ročník
Pořadatelé: Oddíl MTBO ASA Turnov
Start 12.00 19.6. , cíl 12.00 20.6.2004
Okruh 17km převýšení 280m
Dosavadní rekordy trati:
MUŽI 459km (2003) Jan Kostelnik
ŽENY 333km (2003) Jana Obročníková
MM 570km (2003) Šťastný Roman, Tobolka Milan
MŽ 493km (2003) Kohoutová Andrea, Rejholec Michal
ŽŽ 391km (2002) Roubínková Lenka, Matoušková Petra
Nové rekordy: MM Tobolka Milan, Štastný Roman 571.8km
Vyrovnání rekordu:
MŽ Vozka Radim, Matoušková Petra 493km
ŽŽ Marková Petra, Svobodová Petra 391km
Počet účastníků:
44 mužů (8 nedojelo)
2 ženy
19 dvojic MM (2 nedojeli)
5 dvojic MŽ
2 dvojice ŽŽ

Pokud dobře počítám, celkem na startu stálo 96 bajkerů a bajkerek

Zranění: oděrky po pádech, 1 svalové zranění (pravděpodobně natržený úpon lýtkového svalu)

Počasí:

12.00-13.00 oblačno

13.00-15.00 vytrvalý déšť (v době dětského závodu)

15.00-21.00 oblačno pak polojasno

21.00-10.00 jasno (noční teplota klesla nepříjemných na 5 °C)

10.00-14.00 polojasno pak oblačno

Zážitky jsem popsal pro Bajk.cz 28.06.2004, Vít Šoukal

Jizerských 24 hodin mtb 2003

vit.soukal — Sat, 13 Sep 2008 10:36:21 +0000

Rok s rokem se sešel a ani v roce 2003 jsem nesměl chybět na Jizerské čtyřiadvacetihodinovce. Hodně jsem se na ní těšil.

Bojovníci na poli mtb a všichni extrémní vyznavači této disciplíny si přišli na své v Hrádku nad Nisou 14. – 15. června. Konal se zde už 9.ročník Jizerských 24 hodin mtb. Jak je patrné z názvu, kdo chtěl uspět musel během té doby najet co nejvíce sedmnácti kilometrových okruhů vedených v rozmanitém terénu.

Ti co si nebyli jisti sami sebou, ještě před prezentací hledali někoho k sobě. Ano, nestartovali jen „blázniví“ jednotlivci, ale také dvojice. Setkat jsme se tak mohli s kategoriemi muž-muž, muž-nemuž, nemuž-nemuž /nemuž = žena/ a samozřejmě s kategorií jednotlivci, ke kterým jsem se také zařadil.

Centrum závodu bylo opět situováno do kempu Kristýna, ke kterému nemůže snad být žádná vítka.

Start byl pro všechny společný přesně ve dvanáct hodin. První okruh jsme absolvovali s předjezdcem a poté se už závodilo pěkně zostra. Až by se zdálo, že závod nebude trvat 24 hodin.

Okruh rozhodně nepatřil k nejlehčím, převýšení 280 metrů na 17 km je určitě dostačující k vyhrání si sám se sebou.

Zajímavý byl například už začátek, kdy se sjíždělo z hráze rybníka po pěkných kořínkách a písku. Trocha techniky ale rozhodně nezaškodí : Poté výjezd, pěkně táhlý, tak jak to má být. K silným zážitkům určitě patřil sjezd přes odvodňovací koryta a také sjezd louky, kde můj computer naměřil 75 km/hod.

Ti co letos vsázeli na brzký východ slunce, měli jako já smůlu. Obloha se zatáhla a ve dvě hodiny ráno se přehnal deštík, který některé osvěžil a jiným přivedl deprese, se kterými se každý musel vypořádat sám, neboť doktor Cimický na startu chyběl.

Nechybělo ale obecenstvo okolo tratě. Musím říci, že když vedle mě v noci v lese někdo zařval „dávej, dávej“ tak jsem do toho skutečně šlápl. Ještě že už nebylo co upustit… Nevím jak na tom byli ostatní, ale mě letos potkala krize kolem třetí hodiny ráno, kdy bolest pravého kolena mě přinutila jezdit prakticky jen o levé noze. Alespoň jsem prodělal výcvik podle Lance.

Jednou jsem musel zdolávat celé stoupání pěšky. Tady bych chtěl poděkovat předjíždějícím, kteří konstatovali, že jsem už hotovej. Po silné vrstvě gelu Fastum a se zaťatýma zubama jsem další kolo udělal docela ve slušném čase.

Zkrátka na 24 hodinovce, i když jste dobře připraveni, vás vždy může něco překvapit. Jste-li nachystáni na kolabující techniku a máte i náhradního bajka, dostane vás koleno. A naopak.

Pro mě nejzajímavější částí závodu byl okamžik kdy jsem vjel do prostoru startu a cíle jen pár minut před koncem závodu. Musím říct, že dav mě tak zblbl, že jsem vyrazil do dalšího okruhu a tak konec pro mě znamenal až 40 minut po 12 hodině. Nicméně dobrých pár metrů.

24 hodin na horském kole je rozhodně závodem, který stojí za vyzkoušení. Můžete mít jakýkoliv plán, taktiku, ale skutečnost může být po pár kolech úplně jiná. Rok do dalšího závodu je dlouhá doba a tak se třeba uvidíme 28.června na 24 hodin Zašová.

Vít Šoukal

Výsledky

Poř.	Jméno	Km
Ženy (jediná sólistka)
1.	Obročníková Jana	333,75 km
Muži (celkem jich dojelo 30)
1.	Kostelník Jan	459 km
2.	Kopecký Petr	442 km
3.	Čechlovský Miroslav	441,66 km
4.	Žurek Roman	391 km
5.	Šoukal Vít	375,22 km
6.	Kopáček Pavel	357 km
7.	Boček Rudolf	340 km
8.	Tandler Jan	323 km
9.	Šváb Petr	306 km
10.	Hnízdo Petr	306 km
Muž – muž
1.	Šťastný Roman, Tobolka Milan	570. 85 km
2.	Myšík Vladimír, Brabec Pavel	558,86 km
3.	Slezák Jan, Bačina Marek	549,66 km
Muž – žena
1.	Kohoutová Andrea, Rejholec Michal	493,0 km
2.	Blažková Vendula, Dostál Aleš	459,0 km
3.	Zavřel Libor, Roubínová Lenka	436,78 km

Tento článek jsem napsal 23.06.2003 pro bajk.cz

Vzpomínka na Jizerských 24 hodin MTB 2002

vit.soukal — Sat, 13 Sep 2008 08:23:55 +0000

První čtyřiadvacetihodinovka. Tehdy jsem měl jen malou představu do čeho jdu. Nečekal jsem, že mě tyhle závody tolik uchvátí. Jaké to tehdy tedy bylo?

Jen pro bojovné povahy a dobře připravené jedince byl extrémní závod horských kol – Jizerských 24 hodin MTB, který pořádali A.S.A. Turnov a Sdružení J 24. Kdo chtěl uspět, musel během této doby najet co nejvíce šestnácti kilometrových okruhů vedených převážně po lesních a polních cestách

Vybrat jste si mohli hned z několika kategorií. Startovali dvojice muž-muž, muž-nemuž, nemuž-nemuž a samozřejmě také jednotlivci ke kterým jsem patřil i já.
Centrum závodu bylo situováno v kempu Kristýna, což bylo zcela jistě šťastným řešením. Pokud jste ovšem nepřijeli o dva dny dříve, nezastanovali vedle německých turistů a nepoznávali dnem i nocí krásy nejen jejich jazyka.Start byl pro všechny kategorie společný v sobotu 22.června přesně ve 12. hodin. První okruh jsme absolvovali s průvodcem, kterého pochopitelně nesměl nikdo ze závodníků předjet. Zda-li tomu tak bylo nevím, naposledy jsem ho totiž zahlédl metr za startem. Pole rovněž uzavíral průvodce.
Tedy vše nasvědčovalo tomu, že úvodní „poznávací“ okruh projedeme bez problémů. Jak to tak ale bývá i zde došlo k roztržení na skupiny a například ta naše „zaváhala“ těsně před koncem okruhu. Nicméně správnou cestu jsme nalezli a to i bez pomoci průvodců, kteří byli od nás výrazně vzdáleni.

Výběr trasy si rozhodně zaslouží pochvalu, kritizoval bych ovšem některé turisty, kteří nebrali příliš ohled na závodníky a také slepice, které hledaly nějakou obživu na cestě ve sjezdu, kde se to skutečně dalo slušně „hnát“. Já jsem to v kritický okamžik vyřešil mírným nakopnutím, což zabralo. Tento manévr jsem chtěl aplikovat i na některé turisty. Nakonec po zralé úvaze se tak nestalo. Stalo se ale to, že některý biker prohnal nebohého tvora na vajíčka svými dráty a snad i kotoučovkou. S ohledem na citlivé jedince popis stavu cesty provádět nebudu.

Své dovednosti jsme si mohli otestovat zejména v noci. Světla byla povinná a samozřejmě také nutná. Kdo zvolí špatnou značku osvětlení, mohl cestu poznávat například jako já. Třikrát větví přes obličej, ostrá odbočka vlevo, kořen, kaluž, ostružiní na obličeji,….

Ráno bylo příjemné a vlévalo do bikerských žil novou dávku energie. Osobně mohu říci, že netrvalo věčně a nejtěžší část závodu začala od desáté hodiny dopolední do konce závodu. Doba, kdy tretry zarůstají do vaší nohy, kdy už nechcete sladké v životě vidět, natož ionťák.

24 hodin na horském kole je rozhodně extrémní maraton, který stojí za vyzkoušení. Do závodu můžete vstupovat s jakýmkoliv plánem, taktikou, ale skutečnost bude jiná.
Již nyní se můžeme těšit na dalších Jizerských 24 hodin MTB, kde se jistě všichni potkáme. Rok je ale dlouhá doba a tak mezi tím okusím obdobný závod u našich západních sousedů.

Tento článek jsem napsal 27.06.2002 pro bajk.cz

Doufám že se dopatrám také toho, co jsem napsal pro čtrnáctideník Cykloservis.