A je to, mohou si spokojeně odfrknout pánové Michal Frantík a David Kupka. Parádní cyklokros ve Střeni je za námi. Tahle dvojka rozhodně ví jak připravit atraktivní závod pro všechny.
Někteří možná ještě nyní dospávají výkony jak závodní, tak bujaré po závodní. Jaké to bylo jezdit s Romanem Kreuzigerem, Tomášem Konečným a dalšími jezdci můžete vidět zde: fotogalerie.cyklomania.com Jaké budou další závody o které by jste neměli přijít se dočtete vždy na cyklomania.com
A jestli se vám nechce postavit na start, co si takhle udělat odpočinkově výletní den.
Dnes vás vezmu na Suchý vrch v Orlických horách.
Orlické hory se dostávají čím dál více do povědomí milovníků kol a snb.
/snb = snowboardistů – to jsou ti, co nemají kotoučové ani véčkové brzdy, natož kola a přitom se řítí jak Maroši z kopce dolů/.
Možná jste o jejich kráse a drsnosti slyšeli díky silničnímu a bajkovému závodu Rampušák, nebo dopravnímu hlášení typu: “kamion uvízl na silnici první třídy spojující Prahu s Ostravou ve stoupání na Suchý vrch“. Jednou je navštívíte, už nikdy na ně nezapomenete a budete se chtít vracet.
Název Orlické hory je poměrně mladý, vznikl až v roce 1836. Do té doby se používalo různých názvů, vztahujícím se k jednotlivým částem pohoří.
Nenalezneme zde sice divokou horskou krásu, kterou například nabízí sousední Jeseníky, ale o to možná sympatičtější pro některé milovníky kol mohou být nepříliš prudké svahy.
Na nich oku zalahodí stylově roubené domy pobité šindely. Romantika zde prostě dýchá na každém rohu.
Ale dost romantiky, pojeďme se raději zadýchat do docela slušného kopečku. Ten nám bez pěti metrů vyrostl do tisícovky a jmenuje se Suchý vrch. Bude-li vás někdo z místních starousedlíků posílat na Černý vrch, nebojte se a věřte mu. Takto je totiž v blízkém okolí nazýván díky tomu, že jeho stráně zarostlé jehličnany se zdálky zdají spíš černé, než zelené.
Název Suchý vrch si ale také zasluhuje, protože na něm nenajdete ani kapku vody. Tak plné láhve sebou. Není tady žádný pramínek, potůček natož nějaké jezírko. I když… v roce 1930 organizace českých turistů v Jablonném nad Orlicí postavila na vrcholu 33 m vysokou vodárenskou věž, která je současně i rozhlednou.
Určitě se vyplatí vystoupat po schodech na její vrchol, protože tak potom nebudete ošizeni o daleké pohledy. A navíc se zde můžete občerstvit.
Ale pojďme už do sedel a to za kruhovou křižovatkou v Červené Vodě, kde se potkávají cesty z Králik a Jablonného nad Orlicí. Tam také každým rokem startuje časovka na náš vrch.
Čeká nás dvanáct kilometrů dlouhé stoupání po silnici č. 11 na kterém překonáme výškový rozdíl přes 350 metrů. Přestože se budeme pohybovat po silnici spojující Prahu s Ostravou, není zde doprava zejména o víkendu nijak „otravná“. Silnice je dostatečně široká, zejména na svém počátku, kde je i bezvadný povrch.
Po sedmi kilometrech se už zdá, že stoupání máme za sebou. Opak je pravdou. Tady začíná ten pravý výjezd. Méně zdatní jedinci si mohou u silnice pohovět v Motorestu a jet jak se říká “zadara“ z kopce dolů zpět do Červené vody, či Jablonného. Věřím, že ale sáhnete po zbytku sil a budete pokračovat ve stoupání na Suchý vrch.
Ostrá doprava a jsme na úzké asfaltové silničce. Tady majitelé „žiletek“ budou možná chvílemi váhat, kudy že vlastně jet, ale jsem si jistý, že počáteční mírné kličkování jim přidá spíše na technice jízdy, než by došlo k nějaké ujmě na vymazleném stroji.
A hlavně, budete zde hvězdy. Přihlížející turisté tu totiž fanděním nešetří a vašeho nohy se díky tomu ještě více roztočí.
Suchý vrch je skutečně parádním turistickým cílem. V létě i v zimě. Rozhledna nabízí přístřeší, také něco na zub a nejeden doušek žízeň zahánějícího moku zlatavé barvy.
Určitě si budete mít s kým „poklábosit“.
Ze všech stran na Suchý vrch vedou turistické stezky, které jsou hojně využívány. Například místní ze tří měst, do nichž je ze Suchého vrchu stejně daleko. Z Jablonného nad Orlicí, Králík a Mladkova. Nechybí ale ani stará známá: červená – dálková. Ta začíná v Novém Městě nad Metují a sleduje celý hřbet Orlických hor.
Nedaleko je také do tvrze Bouda. Tam už ovšem dojedou jen bajkeři, protože se jedná o čistý terén. Pro bajkery jsou jako určené také zkratky mezi serpentýnami silnice, po které jsme jeli na Suchý vrch.
Jak dolů, nechávám na vás. Jen pozor na nízké větve u smrčků, jinak budete jako já hledat brýle i oko.
Vítek Šoukal
