Závodnice, která nikdy nestartovala na MS ani na ME. Nepatřila mezi absolutní světovou či českou špičku. Jiřina Ščučková. Přesto tato dáma dala do cyklistiky vše, co může dát. Bohužel k tomu českému úspěchu ji vždy chyběl nějaký ten pověstný krůček. Nikdy se ale nevzdala, spíše o to houževnatěji bojovala v ČR o přední pozice s těmi nejlepšími ženami s krátkou přestávkou od roku 1997. Rok 2008 jí konečně přinesl vítězství v Českém poháru žen.

Jaké byly Tvé sportovní začátky? Od kdy se věnuješ cyklistice?

Začínala jsem na základní škole házenou, u které jsem ale vydržela jen rok. V sedmé třídě mě můj bratr Michal řekl o náborovém závodě, tak jsem si řekla proč to nezkusit. Kolo jsem měla, tak jsem do toho šla. A ono mě to chytlo. V té době byla v Uničově i super parta závodníků, jako je třeba Tomáš Konečný, Honza Hruška a mnoho dalších. Bratr /Michal Frantík/ potom skončil, ale já vydržela. On je nyní vynikající maser, který mě moc pomáhá, za což mu děkuji.

Měla si za tu dobu někdy chuť seknout s cyklistikou?

Neměla bych to asi říkat nahlas, ale mnohokrát. Hodně mi ale pomohlo mateřství. Před ním jsem se už cítila z cyklistiky velmi unavená. Chtělo si to od ní prostě odpočinout. Přišlo to neplánovaně, ale v pravou chvíli, musím doporučit.

Cítíš se lépe v kopcích, nebo na rovinatých závodech?

Kopce nikdy nebyla moje silná stránka, ale vše je o hlavě. Musím přiznat, že v poslední době jsem si je zamilovala. V kopcích je pravda, tam se rozhodují závody.

Letošní sezona se Ti velmi povedla. Pochlub se.

Podařilo se mi vyhrát Český pohár žen 2008. Nebylo to vůbec lehké, znamená to objet celou sezonu v nějaké slušné formě. Ke konci už ale ubývaly síly. Chyběl mi měsíc zimní přípravy kvůli úrazu, což bylo znát. Ještě jsme vybojovaly s mojí bývalou týmovou kolegyní Kateřinou Špidlenovou druhé místo na mistrovství CR v časovce dvojic, kde jsme porazily Martinu Sáblíkovou. Také si vážím třetího místa z časovky jednotlivců na amatérském MČR. Nyní jsem v průběžném pořadí Top Ten časopisu Peloton na třetím místě. Když se mi i toto podaří udržet, budu to brát za úspěch..

Držíme palce.
Který z letošních závodů Tě nejvíce ohromil, potěšil?

Nejlepší vzpomínku mám na etapový závod, který se konal v Jevíčku. Jmenuje se Závod míru mládeže. Je pořádaný pro kadety, ale závodíme tady i my ženy. A také na závod, který je zařazen do moravského poháru v Žamberku, To je pohlazení na duši, mám to tam moc ráda.

Je podle Tebe větší konkurence v ženské kategorii nyní, nebo byla ve Tvých začátcích?

Řekla bych, že v mých začátcích nás hlavně bylo víc, tím pádem byla i větší konkurence. Byly tady tři silné týmy a zdravá rivalita. Teď je to o individualitách.

Jak vnímáš zájem o ženskou cyklistiku, co se týká sponzorů, novinářů…

Trochu se to zlepšilo, ale muži mají vždy lepší podmínky, ale to je asi logické. My ženy ale navíc mužeme okouzlit svou krásou a zodpovědností, to je někdy výhoda, no ne

Sleduješ mužskou proficyklistiku? Jak se ti líbí Roman Kreuziger?

No jasně, spousta krásných cyklistů, Roman patří mezi ně.  Ted vážně, na takovou cyklistiku je krása se dívat, ale hlavně je třeba se od ní učit.

Neustále v médiích můžeme sledovat dopingové aféry v mužské profi cyklistice. Co ta ženská? Je čistější? Nebo se o prohřešcích jen méně mluví..

Těžko říci, je to složitá a ožehavá otázka, nemůžu mluvit za ostatní. Ale sama za sebe mohu říci, že jsem doping nikdy nepoužila. Mám cyklistiku ráda a navíc jsem matka dítěte. Cyklistiku jsem dělala a dělám jí pro radost a myslím si, že doping do sportu nepatří…

Co považuješ za svůj největší cyklistický a životní úspěch?

Cyklistický? V devadesátém sedmém roce. To byl můj první rok v kategorii žen. Tehdy jsem závodila za team Rostex-Quantum Vyškov, pod vedením Břetislava Usnula. Tenkrát se mi podařila vybojovat bronzová placka z časovky jednotlivců. Je to zážitek na který se nezapomíná. Zrovna nedávno jsem si na to vzpomněla. A životní? Narození mé dcery Nely a můj muž Olin.

Kdo je tvým vzorem?

I když je z jiného sportu, je to Kateřina Neumanová.

Cyklistika, to je v první řadě hodně hodin strávených tréninkem. Co na to Tvá rodina?

Hodně mě v tom podporují a pomáhají mi. Když ještě Nela nechodila do školky, hlídal jí dědeček, babička, strýcové a tetičky. Jinak by to nešlo. Moc jim děkuji. Malá prohlásila, že bude také závodit na kole. Není se čemu divit, objíždí s námi skoro všechny závody.

Řídíš se na tréninku podle sporttesteru nebo jsi přešla na wattmetr?

Zatím podle sporttesteru,naučila jsem se to pod vedením trenéra Oty Fiali. Wattmetr jsem neměla zatím možnost vyzkoušet, ale myslím, že je to dobrá věc.

Sezona za námi, co ta příští?

Přestoupila jsem do amatérského týmu SILNY TEAM UNICOV. Preferuje moravský pohár, který bych chtěla vyhrát celkově (líbí se mi ten dres, co dostávají za celkové vítězivý  ). Také mě láká Mistrovství Evropy a Světa v kategorii masters. Vidím tady velkou šanci.

Co Tě přivedlo k tomuto odchodu?

V nejlepším se má skončit. Začnu chodit do práce, takže za tím jsou i finanční problémy. Vloni mi skončila mateřská. S manželem jsme se dohodli, že to ještě rok zkusím a ten už uběhl. Někdo by mohl podotknout, že i u práce se to dá, ale už to neděláte na 100%. A když k tomu ještě přidáte starost o rodinu, která je u mě na prvním místě…

Nebude se Ti stýskat?

Určitě, obrečela jsem to po posledním závodě a myšlenky byly, ještě zůstat. Byl to můj kus života, životní styl, ale já přece ještě tak úplně nekončím! Ono vyhrát i v amatérské soutěži není žádná sranda, natož být mistryně Evropy nebo Světa i když v kategorii masters, kam už věkem patřím 

Komu by jsi chtěla závěrem poděkovat?

Raději nebudu jmenovat, abych v tom součtu na někoho nezapomněla, protože těch lidí je opravdu spousta. Prostě všem co mi kdy pomohli a stáli vždy při mně, i když se mi nedařilo a je jich nepočítaně. Rodina, přátelé a samozřejmě sponzoři. Je to sport, jednou jste dole jednou nahoře. A to je na tom to nejkrásnější, když se snažíte dobývat mety nejvyšší a víte že vám někdo drží palečky a dovede to ocenit. Tedy i fanoušci jsou důležití! A těm moc DĚKUJI!

Vítek Šoukal

Jiřina Ščučková

S cyklistikou začínala v roce 1992 v týmu Unex Uničov, kde poznávala jak v žákovské kategorii tak později i v juniorkách první vítězství.

V letošním roce na závěr její bohaté kariéry se jí podařilo celkově vyhrát ČESKÝ POHÁR žen 2008. Z toho v ČP 2008 obsadila jedenkrát první místo, šestkrát skončila druhá, čtyřikrát třetí. Skončila druhá na Závodě Míru mládeže v ženské kategorii, obsadila druhé místo na MČR v časovce dvojic, byla třetí na MČR S.A.C. v časovce jednotlivců.

V reprezentačním dresu objela spoustu známých etapových závodů v zahraničí jako je např. Epinal (Francie), Mallorca, Tour de L” Aude (Francie), Grand Prix Prešov et. Pravda (Slovensko), v ČR Gracia Tour, Tour de Femini Pharming, Vysočina Tour, Okolo Polska, atd.

Objevila se i na závodech Světového Poháru v Belgii – Valoňský Šíp, Německu, Švýcarsku, Polsku, Itálii, startovala na Mistrovství Skandinávie ve Švédsku, kde obsadila 18. místo.

Na dráze to pak byl Světový Pohár v Polském Štětíně.

Závodila v týmu Rostex Quantum Vyškov po boku Lady Kozlíkové, v týmu Konica CZ Hr. Králové s Julií Pekárkovou a Martinou Růžičkovou. Oblékala i dres našeho známého mužského profi týmu PSK Whirlpool Hradec Králové, aby pak opět skončila v městečku, kde začínala. V týmu Silný Team Uničov.
Trénuje a trénovala pod vedením známých jmen, jako je například Ota Fiala (PSK Whirlpool HK), František Trkal ( CK Windoor’s Příbram), Břetislav Usnul (Rostex Quantum Vyškov), uničovský trenér Karel Křivánek a mnoha dalších.